|
Vánoční text z roku 2001
17. prosinec 2001 v 14.39 | rubrika: Vánoční úvahy
Ahoj, prosinec se prehoupnul do sve druhé pulky, priblizil se tedy cas Vanoc, Noveho roku, predsevzeti, zavazku a podobnych radosti. K tomuto casu patri i posilani prani a zamysleni. Jan Nedved v jedne (podle meho nazoru) ze svých lepsich pisnicek zpiva "proc za rok jenom jednou jednekrat", cimz vyjadruje, ze nechape, proc si lide preji pouze v jednom roce. Na jednu stranu to nechapu ani ja, na stranu druhou je mi jasne, ze pokud se z necoho udela zvyk, tradice, pravidlo (tedy v pojeti institucionalni ekonomie "instituce"), napomaha to lidskemu jednani, snizuje transakcni naklady (s jistou nadsazkou lze prohlasit, ze kdybychom si prali neorganizovane, tak bychom treba pranim venovali spoustu casu a prostredku, tudiz nakladu), takze je to veskrze uzitecne. Cili nefilosofujme o tom "proc za rok jenom jednou jednekrat", ale zkusme se zamyslet, co prati. A zde narazi kosa na kamen. Mam několik moznosti. Muzu byt v te ci one mire originalni a prat lecos: od toho, abys stravil(a) noc se sexy idolem opacneho pohlavi, přes hodinky s vodotryskem, slona nebo jiné exoticke zvire, zachvat silenstvi, dva roky prazdnin az po bednu raseliny, kybl hnoje, zahon tulipanu nebo prijemny zpev ptaku. Ackoliv se povazuji za pomerne originalniho cloveka, tak budu, na prvni pohled prekvapive neoriginalni a preji stesti, zdravi, pohodu, usmev a klid. Proc, tyto banality? Pokud si polozime otazku, který den byl pro tuto planetu z letosnich 365 dni nejvyznamnejsi, tak spousta lidi pravdepodobne odpovi (pokud se ve zbyvajicich 13 dnech nestane neco hodne mimoradneho), ze to bylo 11. zari, cili den teroristickeho utoku na USA. Jakkoliv si nemyslim, ze az timto dnem zacalo 21. stoleti, jakkoliv si nemyslim, ze by tento den zahajil novou eru, protoze podobnych udalosti, byt v mensim rozsahu, uz v minulosti tato planeta zazila bezpocet, prece jen podle mne bylo 11. zari necim podstatnym: na tvrdo nam ukazalo, ze nezijeme pouze v pohodovem svete zarivych usmevu, stastnych, bezstarostnych a spokojenych lidi, jejichz jedinou starosti je, zda-li si mají koupit mobilni telefon u Eurotelu, Oskara nebo Radiomobilu. Tento den tedy zautocil na svet podle televiznich reklam, marketingovych agentu, hlasatelu jedine pozitivniho mysleni atd., na svet, ve kterem slova jako bezmoc, stari, neuspech ... nemaji sve místo. 11. zari brutalne potvrdilo, co jsme vetsina z nas samozrejme dobře vedela, ze zijeme ve zranitelnem svete, ve svete plnem nejistot, ve svete, ve kterem nevime, co bude za pul vteriny, ve svete starosti, ve svete "prumerne kazdodennosti", vsednosti, problemu atd. V takovem svete mi neprijde malo prat preji stesti, zdravi, pohodu, usmev a klid. Jenze lze namitnout, ze nestaci pouze prat, je třeba pro to i něco delat. Nechci se zde poustet do rozboru, proc doslo k udalostem 11. zari, protože tim si lamou hlavu jini a odpovedi rozhodne nejsou jednoznacne. Podle mne, jak na jednu stranu musime rozhodne podobne utoky odsoudit a rozhodne proti nim bojovat, tak nemene rozhodne musime zkoumat jejich priciny. A zde mi vychazi, ze jsme soucasti bohatsiho a vyspeleho sveta a ze nas pristup k mnohym jinym castem této planety, mnohym lidem je vyrazne nadrazeny, ze vychazi z pocitu moci, ze, to co je pro nas cizi, nezname, se casto snazime co nejvice zatlacit, potlacit, spoutat, omezit, prevalcovat a ze nekteri z tech, kteří proti nam utoci, utoky povazuji za jedinou moznou obranu. Nemaji sice pravdu, ale zkusme jim to vysvetlovat, když mnozi z těchto lidi vskutku ziji v bide, když jinym bereme jejich kulturu, zvyky, tradice. Muzes se logicky ptat: "co s tim vsim mam spolecneho ja?". Vetsina adresatu tohoto mailu nevydelavaji nijak zavratne sumy, které zpravidla pouziji na uspokojeni svych zakladnich potreb, takze je nelze radit k nejak bohatym lidem. Predpokladam také, ze vetsina adresatu tohoto mailu se nijak primo nezpusobuje bidu tretiho a jineho sveta. Jinymi slovy nase odpovednost rozhodne není prima, bezprostredni. Ale zkusme to opet lidem, kteri nemaji onen kontext, vysvetlovat. Mnozi z nich prirozene nerozlisuji, třeba proto, ze k tomuto rozliseni nejsou vybaveni (nemaji dostatek informaci, znalosti, zkusenosti, podkladu ...). Ostatne, rozlisujeme my vzdy dostatecne mezi Pakistanci, Afganci, Muslimy, jinymi narodnostmi, ci prislusniky jinych státu? Pravdepodobne take ne, protoze ani my nemame dostatek informaci, znalosti, zkusenosti, podkladu ... Znovu se mozna ptas, proc to vsechno pisi? Adresati tohoto mailu, jsou lide, kteří byli na nejake akci Oazy 99, pripadne ti, kteří o ne jevi zajem. Oaza 99 se deklaruje jako sdruzeni pro rozvoj osobnosti. Da se tedy predpokladat, ze lide z okruhu kolem Oazy 99 mozna o něco vice nez jini hledaji souvislosti nejruznejsich jevu, udalosti, situaci, zkouseji "pohlednout dal", zkouseji nalezt moudrost. Není to jednoducha cesta a není na ni zarucen uspech. Toto vse vlastne pisi proto, abych tu cestu dále zeslozitil, zklikatil, abych na ni polozil další otazky, na ne nejsou jednoznacne odpovedi. Pokud je něco mym darkem k vanocum, tak je to prave ono zesloziteni, znesnadneni, znejisteni. Byl bych rad, kdybychom se dokazali divat kolem sebe, byli citlivi k problemum světa, ve kterem zijeme, premysleli, jake je nase místo, odpovednost, moznosti atd. J. F. Kennedy na zacatku 60. let řekl "Neptejte se, co muze Amerika udelat pro Vas, ptejte se, co muzete udelat pro Ameriku". Byl bych rad, kdybychom se ptali, co muzeme udelat pro sebe, pro druhé, pro lidi zname i nezname. Nejsou nutna velka gesta, casto staci malo. Nechci a nebudu zde uvadet konketni napady, co lze delat po sebe i druhé, k tomu mam malo podkladu. Nechci a nehodlam zde hlasat, ze pokud se budeme chovat slusne, spasime tim svet. Problematika zla, nespravedlnosti, bezpravi atd. je mnohem slozitejsi a jenom "horouci srdce, chladna hlava a ciste ruce", respektive poctivost a usmev rozhodne nestaci, abychom tuto problematiku vyresili. Jsme lide, bytosti nedokonale, tudiz se nutne v nasem svete musime setkavat s nedokonalostmi. Nemeli bychom ani zapominat, ze prakticky každý nas krok ma sve zamyslene i nezamyslene dusledky. Cili casto plati, ze tim ze vyresime jeden problem, několik dalsich zpusobime. Takze shrnuto a podtrzeno, me prani k vanocum, vedle stesti, zdravi, pohody, usmevu a klidu preji mysl, která hleda, která touzi "videt dal", která vi, ze je třeba jit od nekud nekam a zase zpatky, cili, ze je nutne vijit ze zivota, který zijem a zase do nej vracet, která pochybuje, která si dokaze priznat, ze vsechno muze byt i jinak. Mohl bych pokracovat, ale bylo by to na knihu, nikoliv na prani. Mozna na zaver trochu odjinud: tento mail dostane asi 110 osob. Vetsinu z nam, v adresari jsou ale i lide, kteří ještě zatím na zadne akci nebyli, tudiz jsme se nevideli. I z tech znamych tvari je mnoho lidi, se kterymi jsem se v tom téměř uplynulem roce vubec nevidel, ci jen letmo potkal. Jsou tu samozrejme i lide, s kterymi se vidam pomerne hodne casto, se kterymi si velmi rozumim a je mi s nimi dobře. To vse říkam jako konstatovani objektivni skutecnosti, nikoliv jako stiznost nebo kritiku. Při poctu 110 osob by bylo zvlastni, kdybych s kazdym mel stejne intenzivni vztahy a kdybych nekoho nechtel videt vice a nekoho méně. Presto jsem rad, ze jsem se kazdym z adresatu, ktereho osobne znam, mohl v te ci one mire potkat. Myslim si, ze kazde to setkani mne nejak ovlivnolo, obohatilo. Honza Slavik v nejakem svém textu napsal vetu, která je sice strasne banalni ale i stranse pravdiva: "svet pred tim nez Michilangelo stvoril Davida, byl jiny nez svet pote, co ho stvoril. V te ci one mire je každý z nas jiny, pokud potka dalsiho člověka, protože prakticky kazde to potkani nas nejak ovlivni, obohati, ci ochudi. Budme si toho vedomi a vazme si tech chvil, kdy se muzeme potkavat ci setkavat. K tomu ještě jednu poznamku: mezi prijemci tohoto mailu jsou lide, kteří s Oazou 99 jiz delsi cas nebyli. Nechci a nehodlam nikoho nutit, aby na nase akce jezdil, je naopak prirozene, ze lide prichazeji, nejak pobudou a zase odchazeji. Navíc se nutne vyvijime i my, kdo akce pripravujeme, stále se nekam posouvame, smerujeme, jdeme. To, co jsme delali letos, je urcite jiné nez před dvema, peti ci vice lety. Mnozi, kdo jezdili drive, mohli preferovat tehdejsi akce a to co delame dnes, uz nemusi byt "jejich salkem caje". At uz adresati tohoto mailu jsou v tuto chvili aktivnimi ucastniky nasich akci nebo pasivnimi prijemci zprav, co delame a pripravujeme, doufam, ze i je setkani s Oazou 99 nejak obohatilo, nekam posunulo, něco odkrylo ... Na uplny zaver: za sebe mohu rici, ze po tech 10 letech, co se v oblasti akci ve stylu "rozvoje osobnosti" pohybuji, nyní mam nejintenzivnejsi pocit, ze cesta, po které jdeme, je ta, po které chci jit. Urcite jsme se v poslední době hodne posunuli. Vyjadrenim tohoto posunu budou i zmeny, ke kterym dojde v pristim roce. Program akci na rok 2002 poslu zacatkem ledna a tehdy Te s nim seznamim. Jak nesmime ani naznacovat, tak toto je (nestane-li se nic nepredpokladaneho) poslední mail, který posilam z mailove adresy oaza@adam.cz. V pristim roce cekej jiny nazev a dalsí prekvapeni. Mej se fajn Petr Wawrosz
|
přečteno: 11x | přidat komentář
|